kontaktní formulář
chci zaslat dotaz
počítadlo přístupů
online: 1
dnes: 22
týden: 201
celkem: 89211

 

CWG Kolekce - RLQ

Keškoměrka CZ: čekající | v řešení

Keškoměrka

VALTICE 9 2020

25-28.9.2020

KOLONÁDA REISTNA - VÝCHOD SLUNCE

Kolonádu Reistnu na kopci Homole u Valtic nechal postavit kníže Jan Josef I. z Lichtensteinu k památce zesnulých bratří Filipovi a Aloisi I. a zesnulému otci Františku Josefu I. Je vybudovaná v podobě řeckého triumfálního oblouku a na její střeše se nachází vyhlídková plošina.

Ze střešní vyhlídky je možné při jasném dni vidět Mikulov se zámkem a Svatým kopečkem, největší moravský rybník Nesyt, Pálavské vrchy se siluetou zříceniny hradu Děvičky a nejvyšším vrcholem Děvínem, Minaret v zámeckém parku v Lednici, Malé Karpaty na Slovensku a také zříceninu hradu Falkenstein v Rakousku.

  

  

  

-----------------------------------------------------------------------------------

DIANIN CHRÁM - RENDEZVOUS

Po dokončení statku Nový dvůr a předložení projektu pro lovecký zámek Pohansko zadal kníže Jan I. svému dvornímu architektovi Josefu Hardtmuthovi další voluptuární stavbu, Dianin chrám. Ten je známý také pod názvem Rendez-vous, patrně proto, že sloužil jako shromaždiště a zázemí lovců před parforsními hony. Dianin chrám stojí nedaleko Valtic vlevo od silnice na Poštornou. Vedením stavby, která probíhala v letech 1810-1813, byl pověřen architekt Josef Poppelack. 

Triumfální oblouk citující antickou tradici vznikl ze tří důvodů. V době jeho výstavby oficiální knížecí liechtensteinská historiografie prosazovala barokní rodovou legendu, podle níž byl zakladatelem rodu římský patricij Gaius Actius, který žil ve 4. stol. Navíc byl podobný oblouk častým doplňkem krajinářských parků v Anglii, kterými se liechtensteinská komponovaná krajina intenzivně budovaná Janem I. inspirovala.  A snad sehrála úlohu i skutečnost, že Jan I. byl úspěšný vojevůdce, kavalerista a polní maršál, který se proslavil v napoleonských válkách a po bitvě u Slavkova se podílel i jako schopný a uznávaný diplomat na dojednání Prešpurského míru.

  

-----------------------------------------------------------------------------------

LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL

Lednicko-valtický areál je krajinný celek o rozloze 300 km2 v okrese Břeclav při hranici s Rakouskem, od prosince 1996 zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je pokládán za nejrozsáhlejší komponovanou krajinu v Evropě a možná i na světě. Na severozápadě na něj navazuje CHKO Pálava. Lednicko-valtický areál a bojiště bitvy u Slavkova byly v roce 1992 vyhlášeny ministerstvem kultury jako první dvě krajinné památkové zóny na území České republiky.

Nekonečný krajinářský komplex vás okouzlí ve vinařské oblasti jižní Moravy – hned vedle Pálavy. Vznikal od 17. do 20. století. Tehdy to byly pozemky panství rodu Lichtenštejnů, ale dnes si je můžete jako pán užívat i vy.

Osu areálu tvoří barokní zámek ve Valticích a neogotický zámek v Lednici.

Je to vlastně obří anglický park. Potkává se tu barokní architektura s novogotickým zámkem a drobnými stavbami v romantickém stylu: SkleníkLovecký zámečekMinaretApollonův chrámRybniční zámečekNový dvůrHraniční zámečekChrám Tří GráciíJanův hradObeliskKolonáda na Reistně a Rendez-vous.

 

  

  

  

  

-----------------------------------------------------------------------------------

VINAŘSTVÍ - U KAPLIČKY

Vinařská obec Zaječí je odpradávna zajímavá svou polohou na rozhraní dvou největších vinařských podoblastí "Velkopavlovická" a "Mikulovská". Zdejší kraj je zcela protkán vinařskými stezkami a určitě nadchne každého milovníka vín. Zdejší sklepy skrývají mnohdy nádherná a zajímavá vína.
Zatoužíte-li po klidné a ničím nerušené rodinné dovolené strávené projížděním se unikátní přírodou po cyklostezkách jižní Moravy, putováním za památkami nebo jen lenošením u vody, jsme tu pro vás. Je zde možno zajistit návštěvu zdejších malovinařů a ochutnat jejich vína přímo ve sklepě. Přijeďte ochutnat zdejší vína.
V katastru obce Zaječí vlastníme dvě bývalá štěrkoviště o rozloze 2 ha a 4,5 ha, kde se věnujeme sportovnímu rybolovu. Tyto štěrkovny jsou bohatě zarybněny rybí obsádkou kapr, amur, štika, sumec. Můžeme garantovat ulovení trofejních kusů kapra, amura, sumce. Nádherná zákoutí řeky Dyje taktéž vybízí k rybolovu a k ulovení trofejních kusů. Novomlýnská jezera jsou též vyhlášenou kaprařskou vodou.
Rodinné vinařství bylo založeno v r. 2005, jako pokračování po získaných zkušenostech ve „Vinařství Zaječí“. Naše malé vinařství je zaměřeno na výrobu kvalitních přívlastkových vín z hroznů, vypěstovaných ve vlastních vinicích. Šetrné zpracování hroznů z redukované sklizně technologií řízeného kvašení dává našim vínům osobitý charakter. Také jsme zaměřeni na vinařskou turistiku, pořádáme prohlídky našich sklepů s řízenou ochutnávkou vín přímo ve sklepě, prohlídky technologického zázemí s odborným výkladem. V naší vinárně, která je nezbytnou součástí vinařství pořádáme degustace, firemní večírky, soukromé akce, rauty apod. Také jsme připraveni naše zákazníky ubytovat v našem vinařském pensionu, který je také součástí vinařství.
  
-----------------------------------------------------------------------------------
ZŘÍCENINA HRADU DĚVIČKY
Hrad je poprvé zmiňován roku 1222 pod názvem Dewiczky jako pomezní zeměpanský hrad v královském držení. Dochovalo se i jméno jeho prvního purkrabího; byl jím Štěpán z Medlova († 1235), zakladatel šlechtického rodu Pernštejnů a zároveň správce hradu Veveří. Po něm se stali purkrabími rakouský šlechtic Lipolt z Hardeggu a v roce 1244 Crha z Ceblovic. Během jejich správcování přišla do kraje skupina německých kolonistů. Podle zprávy z Pulkavovy kroniky byl Crha Rakušany zajat a přesto, že mu bylo vyloupnuto oko, hrad nepříteli nevydal.

Zprvu byla stavba pravděpodobně dřevěná. Mezi roky 12471294 není o tomto zeměpanském hradě zmínky a zdá se, že mohl být zničen při nájezdech Kumánů roku 1253. Hrad byl obnoven na konci 13. století za vlády krále Václava II. Roku 1334 udělil král Jan Lucemburský hrad lénem Lichtenštejnům. V tomto období zde došlo pravděpodobně k přestavbě a ke zbudování nevelkého předhradí. Při obléhání Vídně Turky v roce 1529 došlo k posílení opevnění. V roce 1572 koupil celé mikulovské panství Adam z Ditrichštejna; jeho syn Zikmund jako své sídlo hrad přestavěl a upravil hlavně obytné prostory. Při přestavbě bylo použito i velké množství cihel. Vznikla tak nepravidelná obdélná stavba o délce asi 65 metrů, jejíž plášť měl na šířku až 2 m. Na blízké skalce byla přistavěna renesanční bašta.

Za třicetileté války byl hrad obsazen švédskými vojsky, která táhla po vítězné bitvě u Jankova na Vídeň. Při odchodu švédské osádky byl vypleněn a zapálen. Ditrichštejnové se postarali o nejnutnější opravy a hrad byl až do požáru v roce 1744 používán jako strážní pevnůstka. Potom sloužil jako strážnice k hlášení požárů. K jeho konečnému opuštění došlo nejpozději na začátku 19. století; poté postupně zchátral.

 

  

  

  

  

-----------------------------------------------------------------------------------